Fasádní řasy a houby na ploše nejen zateplených fasád, co mám dělat?

Tento článek se věnuje dnes už často diskutovanému problému výskytu řas a hub na kontaktně zateplených fasádách ETICS.

Obrázek 1 pro článek Fasádní řasy a houby na ploše nejen zateplených fasád, co mám dělat?

Každý z vás si již všiml, že nově zateplené fasády staveb po čase začínají na některých stěnách a místech vykazovat změnu odstínu povrchu, fleky, mapy které šediví, modrají, černají, rezaví. Jedná se o projev růstu mikroorganismů.

FASÁDNÍ ŘASY A HOUBY NA PLOŠE NEJEN  ZATEPLENÝCH FASÁDÁCH, co mám dělat? FASÁDNÍ ŘASY A HOUBY NA PLOŠE NEJEN  ZATEPLENÝCH FASÁDÁCH, co mám dělat?

 

Mikroorganismy - fasádní řasy, houby, plísně, lišejníky jednotlivě neškodí. Při hromadném výskytu jsou, ale zřetelné a to již problém představuje. Pokud naleznou vzduchem přenášené buňky (spory) fasádních řas a hub na fasádě dobré životní podmínky, příhodné klima a výživu, začínají růst a rozmnožovat se. Pro svůj růst potřebují dostatek vlhkosti.

Okolní životní prostředí obsahuje početné výtrusy hub a buňky vodních řas, ty se vážou na prachové částice a roznáší se vzduchem. Houby, řasy, plísně dorůstají z mikroskopických zárodků do viditelných kolonií. Houby se nejčastěji vyskytují na dřevěných (neošetřených) obkladech fasád. Tam se vyskytuje modravá a černá houba. Tu vyživují rostlinné látky obsažené ve dřevě a nánosy prachu + značná lokální vlhkost. 

Řasy a plísně se vyskytují nejčastěji na omítnutých vnějších kontaktních zateplovacích systémem ETICS nebo některých typech obkladů provětrávaných zateplených fasád.

FASÁDNÍ ŘASY A HOUBY NA PLOŠE NEJEN  ZATEPLENÝCH FASÁDÁCH, co mám dělat? FASÁDNÍ ŘASY A HOUBY NA PLOŠE NEJEN  ZATEPLENÝCH FASÁDÁCH, co mám dělat?

Zde je základním důvodem růstu veliká vlhkost materiálu podkladu a jeho okolí.

Důvodem je složení vícevrstvé skladby konstrukce s tepelným izolantem, který zabraňuje pronikání tepla do svrchní vrstvy omítkového souvrství fasády, které je následně chladnější.

Kontaktní zateplovací systém - skladba

Toto omítkové souvrství (armovací vrstva, penetrace, omítka) tl. 3-5mm vykazuje stabilní nízkou chladnější teplotu a ve spojení se zárodky mikroorganismů a vlhkostí (povrchovou kondenzací vody) dojde časem k nárůstu mikroorganismů.

Nejčastěji trpí plochy fasád orientované od severovýchodu, přes sever až k severozápadu. Na jižně orientovaných plochách fasád, kde se vyskytuje přímé sluneční záření s prudkou změnou teplot se růstu mikroorganismů trvale nedaří. Sluneční záření buňky vysušuje. U zateplených fasád je hlavním viníkem tvorby mikroorganismů větší tloušťka tepelného izolantu a nevhodně zvolená povrchová úprava (omítka), vysoká vlhkost povrchu fasády. Což může být dilema tepelné ochrany staveb.

Jak tedy domy zateplovat bez následného výskytu mikroorganismů na ploše fasády?

Vše je otázkou vývoje technologií fasádních materiálů a preventivní údržby povrchů.

Kde fasádní řasy, houby a plísně rostou a jaké jsou pro jejich růst ideální podmínky?

Řasy, houby a lišejníky se vyskytují také na ne-osluňených plochách šikmých střech (betonová taška, základní keramická taška bez glazury nebo nástřiku). Růstu mikroorganismům se daří při relativní vzdušné vlhkosti od 70 do 90%. Pod 65% vzdušné vlhkosti mikroorganismy nerostou.

Minimální teplota růstu je od 12°C až do 30°C při relativní vzdušné vlhkosti od 75% a výše. Čím nižší je teplota okolního vzduchu, tím vyšší je nárok na vzdušnou vlhkost přímo na povrchu materiálu, kde mikroorganismy začínají růst. Některé mikroorganismy fasádních řas a plísní dokážou růst už v rozmezí -2 až -7°C nebo také při teplotách 0 až 8°C. Teploty vyšší než 60°C poškozují buňky a mikroorganismy ničí.

Dalším důležitým kritériem pro růst řas na fasádě je hygroskopičnost a výživová hodnota materiálu. Tedy složení a typ, zrnitost, nasákavost, paropropustnost a případné poškození nebo zanesení, zašpinění povrchové omítky fasády.


Jak se fasádní řasy a houby nejčastěji šíří a co jejich růstu prospívá?

  • Výtrusy hub, řasy a plísní se šíří vzduchem jako spory
  • Období výskytu a šíření sporů může trvat až 4 měsíce v roce a to denně v průměru 3200-4200 spor na m3 vzduchu
  • Největší množství spor ve vzduchu bylo vždy naměřeno na začátku srážkového období
  • Výtrusy a spory mohou v klidovém období přečkat i delší období sucha
  • Po přijetí vlhkosti (vody) začnou klíčit a růst
  • Nižší vnější povrchová teplota = delší kondenzační období
Riziko noční povrchové kondenzace vlhkosti na zateplené fasádě:
  • u nezatepleného objektu trvá kondenzace vlhkosti na povrchu cca 2 měsíce v roce
  • u dobře zatepleného zdiva trvá kondenzace vlhkosti na povrchu až 6 měsíce v roce

Riziko noční povrchové kondenzace vlhkosti na zateplené fasádě:

To ukazuje, že působení vlhkosti na venkovním povrchu několikanásobně stoupá v závislosti na lepších hodnotách tepelné izolace obvodových zdí. Podchlazený povrch zateplené fasády má tedy nižší teplotu než okolní vzduch, což zapříčiňuje kondenzaci vlhkosti a trvalé riziko orosení. Čím je delší doba trvání kondenzace a rosení, tím je riziko nárůstu fasádní řasy větší. Testy a měření dokazují, že postižení plochy fasád kondenzací vlhkosti je největší v zimním období listopad až březen (v závislosti na povětrnostních vlivech). Větší zatížení povrchu fasád vodou umožňuje větší růst mikroorganismů.

Další vliv mají špatně navržené detaily a jejich nevhodné provedení. Řasy a houby rostou na fasádách nejdříve tam, kde je vlhkost povrchu nejvyšší a kde nejdéle zůstává.

Vliv na delší zadržování vody na povrchu fasád mají rostliny osazené před fasádou. Ty způsobují stín a zvýšenou vlhkost vzduchu v okolí rostlin.

 

Další faktory ovlivňující růst řas a hub na fasádách:

  • Blízkost lesa
  • Otevřená vodní hladina
  • Orientace od severovýchodu přes sever až na severozápad - tyto strany nejsou v zimě vůbec osluněny
  • Chybějící ochrana proti povětrnostním vlivům
  • Chybějící nebo nesprávné provedení oplechování klempířských prvků (římsy, okapové plechy, parapety, markýzy atd…)

Případy a příklady z praxe výskytu mikroorganismů na fasádách:

1. Napadení zateplené fasády řasou, viditelné talířové hmoždinky (Slavíč)

Dům je v oblasti s nadmořskou výškou do 250 m n.m. Poblíž řeky Bečvy v údolí moravské Brány. Zvýšená vlhkost vzduchu. Napadené strany severovýchod sever s orientací do volné krajiny, pole s aktivní zemědělskou činností, hned u domu je hlavní cesta, vysoká prašnost z dopravy. Fasáda byla realizována v roce 2009. Minerální vata, kotvení talířová hmoždinka s ocelovým trnem vytváří tepelný most a bílé fleky bez porostu. Na fasádě je Silikátová omítka 2mm, zrnitá struktura.

1. Napadení zateplené fasády řasou, viditelné talířové hmoždinky (Slavíč)

2. Napadená zateplená fasáda EPS70F tl.100mm s akrylátovou omítkou 1,5mm, zrnitá (Bystřice p.Host.)

Nejvíce napadená severozápadní strana situovaná do zahrady, blízko stromů. Dům je 10 m od protékající říčky a kaštanové aleje. Vysoká vlhkost vzduchu a pylové zatížení na akrylátové omítce způsobuje velký nárůst fasádní řasy.

2. Napadená zateplená fasáda EPS70F tl.100mm s akrylátovou omítkou 1,5mm, zrnitá (Bystřice p.Host.)

3. Napadená zateplená fasáda EPS70F tl.80mm s akrylátovou omítkou 2mm, rýhovaná (Bystřice p.Host.)

Nejvíce napadená severní a severozápadní strana situovaná do ulice. Všimněte si míst pod podbitím a parapety, kde se vlhkost nevyskytuje, tam nerostou ani mikroorganismy.

3. Napadená zateplená fasáda EPS70F tl.80mm s akrylátovou omítkou 2mm, rýhovaná (Bystřice p.Host.)

4. Zateplení fasády EPS70F tl.120mm, povrchová úprava silikon-silikátová omítka 1,5mm zrnitá, Realizace 2008 (Rouské)

Tato omítka byla hydrofobní a s biocidním přísadou proti růstu řas a hub. Východní a severní strana domu je silně poškozena nárůstem fasádní řasy. Dům je situován na kopci s velkou větrností a blízko volné polní krajiny. Nadmořská výška 390m n.m. V místech, kde není ze střechy odvedena voda střešním svodem ze žlabu je silný nárůst fasádní řasy. Na domě nebyla po 5-8 letech po realizaci provedena žádná ochranná a čistící opatření.

4. Zateplení fasády EPS70F tl.120mm, povrchová úprava silikon-silikátová omítka 1,5mm zrnitá, Realizace 2008 (Rouské)

5. Napadení povrchu fasád (severovýchod, severní strana) fasádní řasou u zateplených bytových domů systémem EPS70F tl.120mm s omítkovým souvrstvím silikonová omítka 2mm, zrnitá. (Hranice na Moravě, pod nemocnicí)

V prostoru domů se vyskytují veliké listnaté a jehličnaté stromy, které způsobují zvýšenou vlhkost a pylové zatížení. Poblíž domů je volná zemědělská krajina.

5. Napadení povrchu fasád (severovýchod, severní strana) fasádní řasou u zateplených bytových domů systémem EPS70F tl.120mm s omítkovým souvrstvím silikonová omítka 2mm, zrnitá. (Hranice na Moravě, pod nemocnicí) 5. Napadení povrchu fasád (severovýchod, severní strana) fasádní řasou u zateplených bytových domů systémem EPS70F tl.120mm s omítkovým souvrstvím silikonová omítka 2mm, zrnitá. (Hranice na Moravě, pod nemocnicí)

6. Rostoucí fasádní řasa na PVC obkladu provětrané fasády (Hranice, nemocnice)

Vyskytuje se tam, kde ze spojů z povrchu fasády odtéká kondenzát nebo povrchové srážky při deštích. (severozápadní orientace stěny)

6. Rostoucí fasádní řasa na PVC obkladu provětrané fasády (Hranice, nemocnice)

7. Nezateplené stěny domu. Zdivo CDM blok tl. 375mm s vápenocementovou omítkou, štukovaným povrchem a břízolitovým povrchem bez ochranného nátěru.

Severozápadní orientace stěny a vysoká nasákavost povrchu, návětrná strana, blízkost velkých listnatých stromů umožňuje lokální růst fasádních řas.

7. Nezateplené stěny domu. Zdivo CDM blok tl. 375mm s vápenocementovou omítkou, štukovaným povrchem a břízolitovým povrchem bez ochranného nátěru. 7. Nezateplené stěny domu. Zdivo CDM blok tl. 375mm s vápenocementovou omítkou, štukovaným povrchem a břízolitovým povrchem bez ochranného nátěru.

8. Silně napadené zateplená fasády bytových domů severní strany domu

8. Silně napadené zateplená fasády bytových domů severní strany domu

Jak tedy růstu fasádních řas, hub a plísní předcházet?

Důležitá je preventivní údržba a čištění fasádních ploch. Čím důkladněji je likvidace a čištění provedeno, o to déle zůstane fasáda čistá a bez nárůstu. Na starých a starších budovách je zjištěno, že hladké omítky jsou méně náchylné k obrůstání. Růst řasy, houby, lišejníku vždy začíná zárodkem usazené spory k povrchu fasády. Čím je povrch hrubší tím je riziko uchycení zárodku vyšší.

Pro nárůst mikroorganismů na fasádách má velký vliv orientace fasády S, SV, SZ světové strany a také blízkost lesa nebo vodstva (řeka, potok, rybník, apod…). Fasády, které nejsou zahřívány slunečními paprsky, jsou více náchylné k porostu. Slunce má jednak zahřívací efekt, to brání vzniku kondenzátu a zkracuje dobu výskytu vlhkosti na ploše fasády. Ultrafialové záření slunečního světla má dezinfekční účinek.

Pravděpodobnost růstu řas a hub na fasádách ovlivňuje také architektonický návrh domu, řešení klempířských prací a přesahy střech přes fasádu a také velikost podbití střechy.

 

Opatření a materiály k ochraně fasád před mikrobiologickým napadením:

BIOCIDY:

Přídavkem antimikrobiálních účinných látek, tzv.BIOCIDŮ, je možné porost řasami, houbami a bakteriemi kontrolovat, to znamená jejich růst tlumit, omezovat a v konečné fázi mu zabránit. Množství použitých biocidů a jejich koncentrace je legislativně upravena a vyžaduje pro jejich nakládání příslušná povolení. Na obalu těchto produktů musí být uvedeny obsažené účinné látky a jejich koncentrace.

Biocidní ochranné prostředky se rozdělují na druhy:

  • konzervační prostředek obalový
  • nátěrové a ochranné prostředky
  • ochranné prostředky na zdivo

S pomocí ochranných biocidních prostředků lze růstu hub a řas zabránit. Tyto ochranné prostředky, které jsou v určité koncentraci do omítky a nátěru přidány jako přísada, jsou účinné jen po omezený čas, protože se vlivem povětrnosti postupně vyluhovávají (vyčerpávají) odbourávají, vyprchají až nakonec nemají žádný mikrobiální účinek.

Doporučené finální fasádní omítky, které obsahují biocidní složky bránící růstu fasádní řasy, houbě a plísni:

CERESIT CT 74 Silikonová omítka Hlazená - Zrno 1,5 mm

Jelikož řasy a houby žijí ve vodní fázi, musejí být vodou také likvidovány. Každý mikrobiocid ať ALGICID (proti řasám) nebo FUNGICID (proti houbám) musí být do určité míry rozpustný ve vodě, aby mohla být splněna úloha vodní fáze. Nesmí být ale rozpustný tak, aby se z fasády při dešti nevyplavil a úplně nezmizel. Cílem biocidních přípravků k ochraně nátěrů a omítek proti porostu je specifický antimikrobiální účinek. Ke konzervaci nátěru proti porostu hub stačí fungicidní účinek. FUNGICIDNÍ ÚČINEK má mít přípravek, který má zničit již existující porost.

Doporučené fungicidní prostředky, které likvidují již narostlou fasádní řasu:

 

ZVÝŠENÁ HYDROFOBIZACE POVRCHU:

Hydrofobizační povrch fasády se vyznačuje tím, že odpuzuje vodu a jednotlivé kapky vody rychle stékají dolů. Hydrofobizace v konečném důsledku nedokáže zabránit nárůstu mikroorganismů. Jednotlivé kapky vody se mikroskopicky sjednotí ve vodní film, který se na fasádě postupně změní v kondenzát.

Doporučené hydrofobizační nátěry na ochranu fasády před vlhkostí:



Doporučené ochranné fasádní nátěry:

Odstranění a údržba fasád napadených fasádní řasou, houbou a plísní

Napadené plochy se dle uvedených postupů vylikvidují, odstraní, očistí a ochrání. A to za předpokladu, že je napadená omítka v dobrém stavu (není popraskaná, bez dutin, nepískuje a neopadává). Je třeba si uvědomit, že jakákoliv opatření pro odstranění mikroorganismů a následná údržba fasády má omezenou dobu trvání. Všechny likvidační a ochranné biocidní složky jsou rozpustné ve vodě, což je důvod proč se postupně časem vymývají. Doba účinnosti je závislá na povětrnostních podmínkách působících na fasádu a množství přidaných aditiv a jejich vlastností. Obvyklá doba účinnosti je 8-10 někdy i 15 let.

Pokud se porost opět obnoví, opatření musí být opakována. Doporučuji, pokud se na vaší fasádě objeví našedlý, nazelenalý až rezavý povrch (mapy, fleky), nečekat až se porost více rozroste a co nejdříve fasádu vyčistit a ochránit !!!

Dále je nutné zjistit a objasnit, zda nárůst vzniká z fasádních řas, hub nebo kombinace obou skupin. Při čištění rozlišujeme, zda jde o velkoplošný porost (celá fasáda) nebo jen lokální problém (jedna stěna, soklová oblast).

U dlouhodobě napadených fasád mikroorganismy dochází až k úplnému zarůstání do pórů omítky až překrytí omítky nárůstem, což postupně úplně naruší a časem zničí omítkové souvrství. Následná oprava takto poškozené plochy fasády je velmi nákladná a je nutné takto napadené omítkové souvrství z tepelného izolantu úplně odstranit, izolant přebrousit a aplikovat nové omítkové souvrství ve složení (armovací vrstva, penetrace, omítka).

Preventivní udržování fasády

Hlavní důvody proč je nutné udržovat plochy fasád jsou:

  • polétavý prach pocházející z přírody
  • vítr víří prach ze země a roznáší jej po krajině
  • polétavý prach z průmyslové výroby, techniky, dopravy a zemědělství
  • jemný prach z techniky pochází z obrusu povrchu vozovky a brzd nebo pneumatik vozidel
  • komíny a výfuky také produkují velké množství prachu, který se někde usadí

Rozdílné smývání nečistot z povrchu fasád škodí celkovému vzhledu a také současně vytváří nános, který je základem výživy pro usazení výtrusů hub a buněk řas a plísní. V běžně vzduchem šířeném prachu je až 50% podíl organického materiálu. Nečistoty na povrchu fasád způsobují, že původně hydrofobní (nenasákavý) povrch se stává hydrofilním (nasákavým) povrchem. Tak se pomalu mění podmínky k růstu mikroorganismů. Z tohoto důvodu je vhodné fasády, které jsou náchylné pro nárůst, pravidelně čistit. Podstatným předpokladem každé sanace porostem napadené fasády je úplné odstranění organismů tvořící porost.

Fasády lze čistit z lešení nebo z mobilních plošin, případně u menších objektů z výsuvných žebříků. U ploch s častým, opakovaným výskytem fasádních řas a hub, musí být provedena preventivní opatření (likvidace, mytí, čištění). Ochranné čištění se doporučuje provádět v období červen až říjen, před (podzimním a zimním) obdobím zvýšené kondenzace vlhkosti. V zásadě lze čištění fasád provádět od dubna do října, kdy jsou příhodné teploty vzduchu nad +10°C, více slunných dní s menší vlhkostí vzduchu a menší výskyt dešťových srážek a mlh.

Sanace fasád s ohledem na životní prostředí

V biologii platí zásada, nejdříve dezinfikovat (usmrtit zárodky) a potom čistit (smýt). Toto pořadí způsobuje, že zbytek dezinfekčních prostředků je z fasády smyt a může vniknout do okolní půdy nebo vody. Proto se u velkoplošných nárůstu nedoporučuje používat obtížně rozložitelné dezinfekční prostředky. Je lepší nárůst nejdříve odstranit mechanickým nebo vysokotlakým vodním čištěním a až následně provést dezinfekci povrchu a tak dodatečně usmrtit zbývající zárodky a buňky mikroorganismů.

K dezinfekci povrchu a likvidaci mikroorganismů (s velmi šetrným dopadem na okolní životní prostředí) jsou ideální alkacidní a biocidní prostředky.

Na trhu je k dostání celá řada čistících, likvidačních a ochranných prostředků, které si můžete prohlédnout, nastudovat a nakoupit na výše uvedených odkazech v našem internetovém obchodě v sekci Čištění, ochrana a renovace fasády.


Potřebujete pomoc s likvidací fasádní řasy, očištěním fasády a její obnovou?

Napište nám na info@zofi.cz nebo volejte na bezplatnou linku 800 46 46 46, rádi vám připravíme nabídku a vaši fasádu uvedeme do stavu jako když byla nová.

Autor článku:

Roman Studený Vedoucí stavebního střediska
Roman Studený
Vedoucí stavebního střediska

Potřebujete vyřešit problém s fasádní řasou a nečistotou?

V našem eshopu najdete vše potřebné pro očištění fasády a následnou prevenci.

PROHLÉDNOUT NABÍDKU
Zofík
Tento web používá soubory cookie.

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli, nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.

Zakázat vše
Upravit jednotlivě
Povolit vše