Fasádní polystyren nebo vata? V čem je vlastně rozdíl?

Jaky polystyren zvolit na zateplení? Jakou vatou zateplit fasádu domu? Jaký je v těchto izolantech rozdíl? V tomto článku se budeme věnovat tepelným izolantům na zateplení fasády a kdy který z těchto izolantů použít.

Obrázek 1 pro článek Fasádní polystyren nebo vata? V čem je vlastně rozdíl?

Jedním z nejčastějších dotazů našich zákazníků a všech co se chystají zateplit fasádu zní: JAK ZATEPLIT FASÁDU DOMU?

Jaky polystyren zvolit na zateplení? Jakou vatou zateplit fasádu domu? Jaký je v těchto izolantech rozdíl?

V tomto článku se budeme věnovat tepelným izolantům na zateplení fasády a kdy který z těchto izolantů použít. Věřím že na konci článku budeme mít jasněji v tom, čím ZATEPLÍTE VÁŠ DŮM.

Níže vám popíšeme dva nejpoužívanější izolační materiály k zateplení fasády. Řekneme si důvody použití těchto izolantů, jejich výhody a nevýhody a nejčastější dotazy okolo těchto izolantů.


TEPELNÝ IZOLANT - CO TO VLASTNĚ JE?

Nejdůležitějším materiálem ve skladbě zateplovacího systému fasády je tepelná izolace. Vybraný typ tepelné izolace udává izolační schopnost zateplovacího systému a výši odpovídající úspory za energie na vytápění domu. Obecně zde platí pravidlo čím více tím lépe, ale i to má své pravidla a důvody.


TEPELNÝ IZOLANT - DEFINICE

Tepelný izolant je látka, která špatně vede teplo, tzn. má nízkou tepelnou vodivost.

Veličina, která umožňuje porovnání látek podle tepelné vodivosti, se nazývá součinitel tepelné vodivosti. Tepelné izolanty mají nízký součinitel tepelné vodivosti. Opakem tepelného izolantu je tepelný vodič jehož součinitel tepelné vodivosti je vysoký. Jako tepelné izolanty pro kontaktní zateplení fasád se v České republice nejčastěji používají níže uvedené druhy. Fasádní polystyren a fasádní vata.


BÍLÝ PĚNOVÝ POLYSTYREN EPS 70F, EPS 100F

Bílý fasádní polystyren je nejoblíbenější a nejrozšířenější tepelný izolant pro zateplování fasád. Bílý pěnový polystyren má výborné tepelněizolační vlastnosti, je lehký, tvarově stabilní, nenasákavý, do určité míry odolný proti stlačení, samozhášivý, velmi dobře se s ním pracuje, řeže a tvaruje. Je naprosto hygienicky nezávadný.

Pěnová hmota polystyrenu se skládá asi ze 2% polystyrenu a 98% vzduchu. Tady je uzavřený vzduch v jednotlivých kuličkách nejlepším tepelným izolantem.

Důvodem, proč je bílý fasádní polystyren tak oblíbený a mezi stavebníky hodně využívaný tepelněizolační materiál je jeho nízká pořizovací cena a vysoká životnost při správném použití a zabudování.

Pro zateplení fasád vyrábí výrobci bílých fasádních polystyrenů dva druhy EPS70F a EPS100F. Jedná se o naprosto shodné výrobky ve složení, ale rozdílné v objemové hmotnosti a odolnosti proti stlačení a mechanickému poškození. EPS100F je oproti EPS70F pevnější, má větší hmotnost, nepatrně lepší tepelněizolační schopnosti a jeho cena je vyšší. Osobně bych doporučoval pro zateplení fasád používat EPS100F, je to jednoduše kvalitnější výrobek s lepšími parametry.

U EPS70F se díky obrovskému tlaku na cenu ze strany poptávky často setkávám s nekvalitními výrobky, které vykazují malou objemovou hmotnost, tvarovou nepřesnost a velmi malou pevnost. Jednoduše řečeno lze do nich zatlačit prst a udělat díru. Další nevýhodou je že výrobci velmi často při výrobě EPS70F používají z 10% dříve zakázaný drcený polystyren, který k nově vypěněnému polystyrenu přimíchávají. Celá tato operace následně vyprodukuje produkt s objemovou hmotností 10-12kg/m3 oproti požadovaným 15kg/m3. Před deseti lety bylo normou doporučována pro fasádní polystyren objemová hmotnost EPS70F 20kg/m3, což je minulostí. Těchto parametrů dosahuje pouze EPS100F. Proto moje doporučení na EPS100F.

Pro zateplení fasád doporučuji pouze výrobky EPS70F a EP100F renomovaných českých výrobců, kde jsou jejich výrobky zapsány do příslušných ETICS fasádních systémů např. (Styrotrade, Bachl, Isover, DCD-Ideal, Rapol).

EPS70F a EPS100F, porovnání izolačních a technických vlastností, cena:


EPS70F:

Objemová hmotnost: 13,5-18kg/m3
Součinitel tepelné vodivosti: 0,039
Faktor difuzního odporu: 20-40
Pevnost ve smyku (kPa): 50
Pevnost v tlaku: 70 kPa
Pevnost v tahu: 100
Reakce na oheň: E
Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2
Cena obvyklá: 1200Kč/m3 s DPH

EPS100F:

Objemová hmotnost: 18-23 kg/m3
Součinitel tepelné vodivosti: 0,037
Faktor difuzního odporu: 30-70
Pevnost ve smyku (kPa): 50
Pevnost v tlaku: 70 kPa
Pevnost v tahu: 150
Reakce na oheň: E
Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2
Cena obvyklá: 1600Kč/m3 s DPH

*uvedené ceny jsou pouze orientační (Květen 2018)

Pro vnější kontaktní zateplovací systémy fasád jsou předepsány fasádní desky z tuhého, stabilizovaného a samozhášivého EPS70F a EPS100F. Fasádní polystyreny mají stupeň hořlavosti C1 a třídu reakce na oheň E, který je předepsán pro jeho objemovou hmotnost 15-20kg/m3.

Fasádní polystyren se nedoporučuje dlouhou dobu vystavovat přímému slunečnímu záření (UV záření). UV záření způsobuje předčasné stárnutí polystyrenu a jeho postupné ubývání. Důsledkem je nažloutlý sprašný povrch izolantu, který je nutné následně vybrousit na únosnou a pevnou plochu izolantu. Ze zkušenosti doporučuji při zateplování fasády, plochu nalepeného izolantu chránit ochrannou sítí a polystyren nenechat bez následné další úpravy výztužnou vrstvou déle než 7-14dní. Pokud je izolant vystaven UV záření déle než 14dní, je nutné izolant plošně přebrousit, tak aby následná výztužná vrstva (lepidlo, armovací tkanina, lepidlo)dokonale přilnula k povrchu izolantu a vytvořila kompaktní a funkční souvrství zateplovacího systému.

Podstatnou nevýhodou polystyrenu je jeho možná sublimace (smršťování do původního stavu, ubývání na objemu, ztrácení se), které vzniká při trvalém působení teploty nad 85°C. Z toho plyne nevystavovat trvale polystyren teplotám nad 70°C, nevkládat ho pod tmavé parapetní plechy, neaplikovat tmavé fasádní barvy, nezateplovat na místech, kde se zvyšuje okolní a povrchová teplota (např. průmyslové výrobní linky a provozy) a nevystavovat přímému ohni, popřípadě nepoužívat do protipožárních stěn.

Dále je polystyren nutné nevystavovat přímému kontaktu s organickými rozpouštědly (aceton, syntetické ředidlo a barvy), které polystyren okamžitě rozpustí.

Není možné, aby se polystyren „ztratil“ při správném zabudování. Já osobně jeho životnost při správném zabudování odhaduji na životnost betonových konstrukcí, tj. 50 a více let.



Kdy použít na zateplení fasády polystyren EPS70F, EPS100F a kdy ne?

Fasádní polystyren EPS70F a EPS100F doporučuji použít pouze na suché podklady, kde je maximální povrchová vlhkost minerálního podkladu 6%. Polystyren lze lepit na cihly, kámen, porobeton, vápenopískovou cihlu, dřevo, ocelový plech, dřevovláknité desky a minerální omítky. K lepení se používají cementové lepidla, disperzní lepidla nebo speciální polyuretanovou montážní pěny s uzavřenou strukturou pórů.

Nedoporučuji lepit bílý fasádní polystyren na zdivo vykazující větší povrchovou vlhkost, zabudovanou vlhkost nebo trvale vzlínající vlhkost, kterou provádí další jevy jako solné výkvěty, plísně, nesoudržný a sprašný podklad.


Jaká tloušťka fasádního polystyrenu je na zateplení minimální a nejlépe vhodná?

Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Čím více, tím lépe. V žádném případě nedoporučuji fasádním polystyrenem vyrovnávat podklad nebo ho používat místo minerální omítky. Tím mám na mysli lepit na stěnu polystyrenové desky tl.10-60mm. Fasádní polystyren není paropropustný a tudíž nedokáže přenést vlhkost ze zdiva a zkondenzovanou vlhkost za izolantem pryč z fasády. V dnešní době je hodně diskutovaným tématem rosný bod a jeho výskyt při zateplení domu. U polystyrenových izolantů je již prokázáno, že se při zateplení tl. 10-60mm, postupně vytváří kondenzace vodní páry a dochází tak mezi stěnou a izolantem k hromadění kondenzátu a následným poruchám konstrukce.

Osobně jsem byl na stavbě, kde vyrovnali stěnu polystyrenem 20-40mm a v zimě, tak doslova vytékal vodní kondenzát ze spodní části fasády. Asi si dokážete představit, co se odehrávalo za procesy pod izolantem. Když se následně dělala sonda do takto opravené fasády, byl povrch stěny od polystyrenem naprosto promáčený, navlhlý, vykazoval nepříjemné pachy a tvorbu šedozelených plísní. Důvodem byla malá tloušťka izolantu.

Obecně doporučuji na zateplení domu stěn tl. 300-500mm použít EPS70F nebo EPS100F tl.120-160mm. Tam rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy.


Mohu zateplit fasádu levnějšími polystyreny EPS50Z, EPS70Z nebo podlahovým EPS100Z?

Vím, že toto se v praxi často děje a lidé se záměrem ušetřit jsou ochotni zateplovat doslova čímkoli co je levnější a nejlevnější (některé levné dovozové a u nás vyráběné polystyreny s označením EPS70F dosahují parametrů EPS50Z). Výše zmíněné polystyreny mají menší objemovou hmotnost a desky vykazují větší rozměrové nepřesnosti. Je to způsobeno rozdílnou výrobou. Po vypěnění se bloky hned řežou bez stabilizace, což se podepisuje na jejich rozměrových odchylkách.

Izolační desky EPS50Z a EPS70Z jsou výplňové izolace do příček, dutin nebo se například vkládají mezi krokve. Tyto polystyreny jsou naprosto nevhodné pro zateplení fasády a v zateplovacích systémech fasád nemají co dělat. Jsou vhodné pouze pro lepení na stěnu nebo strop z vnitřní části domu. Pro zateplení vnějších stěn kontaktním způsobem rozhodně doporučuji EPS70F, EPS100F nebo grafitový šedý fasádní polystyren.

Co je to stabilizace polystyrenu při výrobě a proč stabilizovaný polystyren?

Pěnový polystyren se vyrábí vypěňováním(expanzí) tohoto granulátu sytou párou v kovových formách ve tvaru kvádru. Takto vyrobené bloky pěnového polystyrenu se následně rozřezávají na desky nebo spádové klíny. Čerstvě vyrobený pěnový polystyren však vykazuje v důsledku způsobu jeho výroby velké objemové změny, které se projevují smršťováním polystyrenové hmoty – tedy zmenšováním zejména jeho plošných rozměrů. Tyto dodatečné objemové změny EPS by se však nepříznivě projevily na stavbě po jeho zabudování na fasádách, proto se na výrobu těchto výrobků řezaných z bloků EPS musí použít tzv. stabilizovaný polystyren, u kterého jsou již uvedené objemové změny minimální. Pro tzv. stabilizované výrobky z EPS je proto na základě zkoušek stanovena doba odležení (stabilizace), po jejímž uplynutí je toto dotvarování již zanedbatelné a mohou se přesně tyto bloky nařezat na požadované fasádní desky 500x1000mm. U nových výrobních zařízení a při použití nízkopentanových surovin se doba stabilizace zkracuje.

MATERIÁLOVÁ SKLADBA ZATEPLOVACÍ SYSTÉM BÍLÝM POLYSTYRENEM EPS 70 F A EPS 100F CERESIT UNIVERSAL

ZDE SI MŮŽETE PŘEČÍST PODROBNÝ REPORT Z NAŠÍ REALIZACE ZATEPLENÍ STARŠÍHO DVOUGENERAČNÍHO DOMU ŠEDÝM POLYSTYRENEM

 

MINERÁLNÍ KAMENNÁ FASÁDNÍ VATA

Minerální vatou z kamenných vláken jsem měl možnost zateplit řadu fasád a považuji tento materiál za jeden z nejlepších fasádních izolantů. Důvodem je velmi dobrá paropropustnost, dobré tepelněizolační vlastnosti, nehořlavost a akustický útlum. Nevýhodou fasádní kamenné vaty je vysoká objemová hmotnost a její náročnější montáž na fasádu a podstatně vyšší cena oproti EPS izolacím a to i přes naprosto stejnou tepelně izolační vlastnost jako EPS fasádní izolanty. Díky vyšší ceně je fasádní kamenná vata používána výhradně na zateplení požárních pásů fasád a u celoplošného zateplení budov s výškou nad 30m. Nutnost zateplovat plochy fasádní vatou je nad 22,5m výšky objektu.

Na otázku zdali je lepší použít fasádní polystyren nebo fasádní vatu mohu jen říci, že pokud Vám nezáleží na finanční stránce, chcete izolant s větší životností a lepšími difuzními vlastnostmi, zateplujte fasádní vatou. Pokud řešíte cenu a přesto hledáte kvalitní a funkční zateplení použijte fasádní polystyren.

Podstatnou výhodou zateplení stěn fasádní vatou s ohledem na paropropustnost vnější povrchové úpravy (omítky) je, že ve stěně nedochází ke kondenzaci vodních par a to při jakékoliv použité tloušťce vaty. Vata je schopná postupně přenášet a vyrovnávat tok vodní páry. U zateplení fasádní vatou by měl být dodržen postupný zvětšující se tok vodních par směrem z konstrukce do exteriéru. (tj. jednotlivé skladby omítkového a zateplovacího souvrství od zdiva směrem do exteriéru by měli mít menší a menší difuzní odpor). Z toho vyplývá nutnost odstranit z fasády všechny souvrství, které by mohly bránit pozvolnému průchodu vodních par z konstrukce. Pak má zateplení vatou své opodstatnění.

Fasádní vata je z výroby částečně a to pouze dočasně hydrofobizovaná. Její uskladnění je nutné provést do suchých prostor. Fasádní vatu musíme lepit vždy na suchý, pevný a soudržný podklad s rovinatostní odchylkou max.30mm na 2m lať.

Při zateplení doporučuji vatu dobře ochránit od deště. Fasádní vata při styku s vodou rychle ztrácí svou tepelněizolační schopnost a při vysychání ji postupně získává nazpět.

Je proto zakázáno zateplovat fasádní vatou soklové části domu, zdivo přiléhající k chodníkům, balkonům, nadstřešním konstrukcím a světlíkům, terasám. V těchto místech musí být použitý nenasákavý polystyren minimálně do výšky 300mm nad terén nebo nad přiléhající konstrukci, kde se voda může objevit a odkapávat nebo odstřikovat na fasádu.

Povrch fasádní vaty nenarušuje UV záření, tak jako u polystyrenových izolací. Proto ji není nutné při aplikaci chránit před přímým slunečním zářením. Tato doba je také omezená. Doporučuji po nalepení izolant co nejdříve opatřit výztužnou vrstvou. Zamezíte tak možnému zvětrání a zvlhčení vaty vlivem povětrnosti.

Výroba minerální fasádní vaty probíhá tavením hornin na velmi slabá vlákna s následným lisováním na příslušné izolační desky. Prvotní surovinou při výrobě fasádní vaty je čedič (kamenná vlna). Výrobky z čedičové taveniny mají větší průměrnou tloušťku vláken a také větší rozdíly v tloušťkách jednotlivých vláken. To se projevuje vyšší tuhostí výrobků. Jednotlivá čedičová vlákna mají na sobě také více záhybů. Díky tomu drží výrobky z kamenné vlny déle svůj tvar při zatížení požárem. Záhyby zabraňují rozpadu struktury materiálu i v případě, kdy vlivem požáru vyhoří pojivo. Tepelněizolační výrobky z čedičové vlny se dodávají v drtivé většině v nekomprimovaném stavu.

V současnosti existují na trhu 3 produkty, které lze použít na kontaktní zateplení fasád, které se vyrábějí z kamenné vaty. Jedná se o produkty s rozdílnou orientací vláken kamenné vlny:

Příčná (kolmá) orientace vláken

(tuhé lamely 200x1200mm) Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,040 - 0,042 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: KNAUF FKL) Výrobek je vhodný pro fasádní systémy, na které je aplikovat těžší obklad. Materiál má vysokou pevnost v tahu.

  • Objemová hmotnost: 88 kg/m3
  • Součinitel tepelné vodivosti: 0,042
  • Faktor difuzního odporu: 1
  • Pevnost v tahu kolmo k desce: 80 kPa
  • Reakce na oheň: A1
Podélná orientace vláken

(tuhá deska 500x1000mm, 600x1000mm) Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,039 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: KNAUF FKD, FKD N THERMAL, KNAUF FKD S THERMAL) Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační, zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.

  • Objemová hmotnost: 160 kg/m3
  • Součinitel tepelné vodivosti: 0,038 – 0,039
  • Faktor difuzního odporu: 1
  • Pevnost v tahu kolmo k desce: 15 kPa
  • Reakce na oheň: A1
Podélná orientace vláken s integrovanou dvouvrstvou charakteristikou pojená organickou pryskyřicí:

V celém objemu hydrofobizovaná. Horní velmi tuhá vrstva o tloušťce do 20 mm zabezpečuje vysokou odolnost proti mechanickému namáhání a má vylepšené tepelněizolační vlastnosti (tuhá deska 500x1000mm, 600x1000mm) Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,036 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: Knauf SMARTwall S C2, Rockwool Frontrock MAX E ) Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační, zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.

  • Objemová hmotnost: 160 kg/m3
  • Součinitel tepelné vodivosti: 0,036
  • Faktor difuzního odporu: 1
  • Pevnost v tahu kolmo k desce: 10 kPa
  • Reakce na oheň: A1

Třída reakce na oheň všech výrobků fasádní kamenné vaty je A1 (nejvyšší stupeň požární bezpečnosti). Faktor difuzního odporu μ (MU) = 1. Velmi vysoká paropropustnost. Tato vlastnost předurčuje fasádní vatu na zateplení starších domů, domů po sanacích zdiva a všude tam kde je možný větší výskyt vlhkosti v konstrukci. Nedoporučuje se fasádní vatou zateplovat trvale zvlhčované a mokré podklady, kde by veliký obsah vlhkosti narušil tepelněizolační vlastnosti vaty. Použití fasádní vaty je široké a lze jí zateplit doslova jakýkoliv podklad na který ji lze nalepit cementovými a disperzními lepidly.

V žádném případě nelepte vatu na fasádu PU montážními pěnami určené na polystyren. Spoj nebude trvale držet. V současné době není na trhu pěna, kterou by se fasádní desky z kamenné vaty daly lepit, a tato skladba byla certifikována.


Při lepení vaty musí být použity předepsaná lepidla, která zaručí trvalý a pevný spoj s podkladem. Lepidlo na desce musí zabírat min. 40% její plochy a musí se lepit na rámeček se třemi středovými body. Před nanesením lepidla se musí do plochy desky vetřít tenká vrstva lepidla na kterou se následně nanese větší vrstva lepidla pro nalepení. Tenká vetřená vrstva lepidla zajistí spojení lepidla s vatou (nedojde k následnému odlupování lepidla z desky).

Stejný postup se praktikuje před nanesením stěrkového lepidla a vytvořením výztužné vrstvy s armovací tkaninou. Důležité je použít lepící a stěrkové hmoty, penetraci a vrchní finální omítkou s takovými difuzními vlastnostmi, které nenaruší paropropustnost celého souvrství zateplovacího systému. Doporučuji se držet výrobci předepsaných skladeb zateplovacích systémů.

Na kotvení fasádní vaty musí být vždy použity talířové hmoždinky s kovovým trnem a minerální zátkou, která zaslepí zafrézovanou a osazenou kotvu. Nepoužití minerální zátky na talířové hmoždinky s kovovým trnem mi přijde neodborné a vzniklé tepelné mosty přes kovový trn zbytečně narušují až o 5-10% tepelněizolační schopnost fasádního systému. Dále mohou vznikat nežádoucí pohledové defekty způsobené zvýšeným tepelným tokem přes kovový trn talířové hmoždinky. Minerální zátky doporučuji použít i na hmoždinky s kovovým trnem s plastovou hlavou. Trn s plastovou hlavou nikdy nedosahuje izolační vlastnosti vaty a minerální zátky.

Fasádní desky z minerální kamenné vaty se nedají plošně přebrušovat jako EPS polystyrenové desky a proto si při lepení izolantu a vytváření výztužné vrstvy pohlídejte její rovinatost. Ze zkušenosti doporučuji při aplikaci fasádní vaty používat pracovní rukavice, ochranu očí a pracovní oblečení s dlouhými nohavicemi a rukávy. Důvodem je zvýšená dráždivost kamenných vláken, z kterých se vata skládá.

MATERIÁLOVÁ SKLADBA ZATEPLOVACÍHO SYSTÉMU S MINERÁLNÍ VATOU

ZDE SI MŮŽETE PŘEČÍST PODROBNÝ REPORT Z NAŠÍ REALIZACE ZATEPLENÍ STARÉHO CIHELNÉHO DOMU MINERÁLNÍ VATOU

Máte zájem o realizaci zateplení?

Pošlete nám poptávku a domluvíme na podrobnostech

Poslat poptávku
Zofík
Tento web používá soubory cookie.

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli, nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.

Zakázat vše
Upravit jednotlivě
Povolit vše